Vstávat po čtvrté hodině ranní bylo v pátek 1. prosince pro čtyřicet pět studentů gymnázia a jejich doprovod prvním a zároveň posledním „utrpením“ jinak velmi pěkně prožitého dne. V pět hodin už všichni seděli v autobuse a nestačili se ani pořádně prospat, neboť cesta díky novému dálničnímu úseku uběhla opravdu rychle.
Po deváté hodině nás vítaly Drážďany. Svítilo sluníčko, nepršelo a studenti se už viděli na trzích. Přesto se zájmem absolvovali s českým průvodcem prohlídku Muzea hygieny. Nutno podotknout, že název je poněkud zavádějící, zdaleka nejde jenom o hygienu, ale o zobrazení člověka od jeho narození až po smrt. Mnohé zaujala světoznámá Skleněná žena, další si s chutí vyzkoušeli „pomůcky“, které jim přisoudily neduhy stáří, a pak se marně snažili podepsat, narovnat a udržet rovný krok. Zajímavé byly i četné interaktivní programy. Ale čas nečekal. A tak jsme si ještě prohlédli nejvýznamnější památky města – nezapomněli jsme na Zwinger, známý Knížecí průvod a další. A pak už se pomalinku začínalo stmívat a naše kroky směřovaly na Striezelmarkt. Výzdoba nádherná, obavy doprovodu převeliké. Setkáme se všichni – a včas? Studenti to zvládli a vánoční atmosféru si užili, obdivovali starý dřevěný kolotoč, klasické durynské louskáčky, koupili si na památku typické adventní hrníčky. I ty studentky, které proběhly historickými trhy až do Primarku a vrátily se s dárky snad pro celou rodinu, si stihly všimnout, že Drážďany jsou rozhodně něco více než nákupní centrum.
A pak už byla tma a jelo se domů. A jelo se krásně. Všichni spali, cesta rychle utíkala. Idyla. Kéž by to tak vydrželo i roky další!
Studenti a učitelé gymnázia